Zahrada v dubnu
Zahrada v dubnu
Výsev zeleniny a bylinek
Na záhony lze v průběhu dubna vysévat téměř všechny druhy zeleniny, například mrkev, saláty, červenou řepu, hrách. Také pro semena aromatických bylin je duben ideálním měsícem k výsevu, ať již na záhony či do nádob. Vytrvalé druhy, jako je levandule,oregano, tymián, máta, šalvěj a další mohou vytvořit působivou bylinkovou zahrádku.
Jednoletou a dvouletky, jako je kopr, anýz, fenykl, naťová petržel či koriandr se hodí na okraje bylinkové zahrádky, na záhony i mezi řádky zeleniny či jako vroubení zeleninových záhonů, neboť ji pomáhá chránit proti škůdcům.
Vhodné kombinace bylinek a zeleniny:
· bazalka + rajčata, okurky, cibuloviny
· kerblík + saláty a ředkvičky, odpuzuje i slimáky
· koriandr + košťáloviny, okurky, jahody, červená řepa
· majoránka + mrkev
· saturejka + fazole a cibuloviny
· tymián + veškerá zelenina, především listová
Duben je vhodnou dobou pro výsev a domácí předpěstování cuket, vodních i cukrových melounů a okurek.
Výsadba předpěstovaných sazeniček
Bílá netkaná textilie, kterou lze záhony jednoduše překrýt, urychlí růst sazenic i klíčení semen a také mladé porosty chrání proti škůdcům.
V dubnu lze již vysazovat předpěstované sazenice salátu ibrokolice, naklíčené brambory, křen.
Do skleníků lze vysazovat předpěstované sazenice rajčat. Ven je lze vysazovat až v druhé polovině května, kdy pomine nebezpečí mrazíků. Pokud nemáte skleník, je třeba doma pěstované sazeničky rajčat a paprik z výsevů přesadit do samostatných květináčků či větších kelímků, aby měly dostatek prostoru a zesílily.
Jarní ošetření pro krásné růže
Do poloviny dubna je vhodné provést základní řez růží. Dále budou potřebovat zálivku a přihnojení. Půdu pod keři je vhodné mulčovat kompostovanou kůrou či štěpkou, můžete vyzkoušet i štěrk nebo oblázky.
Ukončete výsadbu dřevin
Stálezelené dřeviny (solitéry i živý plot) je vhodné vysazovat až koncem dubna.
Do konce dubna je vhodné ukončit výsadbu ovocných a i okrasných dřevin. Týká se to především sazenic prostokořenných. Stromky a keře zapěstované v kontejnerech můžete vysazovat i později, ale bude třeba je bedlivěji zalévat, případně i chránit proti ostrému slunci.
Konec dubna je také pro většinu ovocných dřevin posledním vhodným termínem kprořezávce. Duben je nejvhodnější pro řez slivoní, meruněk a broskvoní, ale i jabloní a hrušní, pokud rostou příliš bujně.
Do dostatečně prohřáté půdy (alespoň 10°C) lze již v dubnu vysazovat sazenice vinné révy. Sazenice z podzimní výsadby lze prořezat. Za příznivého počasí je vhodné půdu na vinici okopat a révu přihnojit.
Na konci dubna je nejlepší čas pro výsadbu plaménků (Clematis). Rostliny vysazujte o 5–10 cm hlouběji, než rostly v kontejneru.
Stromy může vysilovat klejotok
Třešně, jabloně, višně a broskvoně, o něco méně pak meruňky, na jaře často trpí klejotokem. Klejotokové rány vznikají po průklestu, ale také poškození větví mrazem, následkem houbového či bakteriálního onemocnění. Podporují je také nevhodné pěstební podmínky, jako je přemokřená půda, nadbytek dusíku a nedostatek vápníku.
· Klejotokovým ranám je nejlepší předcházet výsadbou stromů na vhodné stanoviště, vylehčováním půdy a vápněním podle potřeby, zimní ochranou kmenů.
· Po prořezávce je třeba všechny řezné plochy ošetřit štěpařským voskem, aby nebyly vstupní branou infekcí.
· Již vzniklé klejotokové rány je třeba vyříznout tak, aby bylo odstraněno všechno poškozené pletivo a řezné plochy ošetřit 2% roztokem modré skalice. Po zaschnutí se zatřou štěpařským voskem.
Dubnová strategie proti chorobám a škůdcům
·
Pokud budete plevel plít včas a půdu chránit mulčem, ušetříte si práci v dalších měsících.
Pokud bude v dubnu chladné a vlhké počasí, je třeba zopakovat ošetření broskvoní proti kadeřavosti.
· Stromy, jejichž pupeny jsou zamořeny vajíčky svilušek, je vhodné již v dubnu ošetřit. Účinné jsou nejen insekticidy, ale i pro okolí zcela neškodné přípravky na bázi olejů, které neublíží slunéčkům a zlatoočkám. Kromě savých škůdců účinkují například i proti květopasu jabloňovému – ošetření je třeba provést v době rozevírání pupenů.
· Duben je vhodný pro ošetření strupovitosti jabloní a hrušní.
· Proti pilatkám, které napadají jabloně i slivoně a jejichž larvy mají na svědomí červivost plodů, je účiná mechanická ochrana. Do korun rozvěste bílé lepové desky, a to ještě před rozkvětem stromů.
· Rybízy napadené atraknózou je třeba ještě před rozkvětem ošetřit. Nezbytné je také shrabat a zlikvidovat spadané listí, pokud zbylo z podzimu. Prevencí proti této chorobě je pak vhodné stanoviště, prořezávka keřů, aby byly prosvětlené a provzdušněné, a výsadba odolných odrůd (například Korál, Rubilo, Tatran, Primus, Holandský červený).
· Začněte včas s opatřeními proti slimákům. Biologická ochrana i ekologicky šetrné přípravky, které jsou na zahrady nejvhodnější, jsou nejúčinnější na slimáky v mladém stadium.
· I na počátku dubna můžete vyvěsit ptačí budky, pokud na zahradě stále chybí. Obsadit je mohou ptáci, kteří dosud nenašli vhodné místo pro hnízdění a budky jim poskytnou záchranu na poslední chvíli. A pokud zůstanou prázdné, nevadí, poslouží jako zimní úkryt, příští rok se již nájemníci jistě nastěhují a pomohou s likvidací přemnoženého hmyzu.
Svěží zelený trávník
Koncem dubna přichází na řadu první sečení trávníku – je třeba s ním započít včas, ale nůž ponechejte raději výše. Posekanou trávu je nejlepší využít jako mulč kolem keřů a stromků, především nově vysazených sazenic – zabrání nadměrnému vypařování vody a také brání v růstu plevelům.
Duben je ideální dobou pro založení nového trávníku. Rovněž lze upravit a znovu osít poškozená místa trávníku stávajícího. Trendem moderních i přírodních zahrad je na péči náročný a jednotvárný trávník omezit a nahradit jej půdopokryvnými rostlinami. Na méně exponovaných plochách můžete místo trávy vysít polštářovité a plazivé trvalky, například rozchodníky, mateřídoušku. Vyžadují méně údržby, v dospělosti nepotřebují zálivku ani hnojení, poskytují potravu včelám a motýlům. Můžete vybírat z mnoha okrasných plazivých variet. Na jaře můžete rovněž založit krásnou a pestrou květinovou loukou.
Koncem měsíce je vhodné trávník poprvé přihnojit. Využijte deštivého počasí, nebo hnojivo aplikujte s dostatečnou zálivkou. Pokud nechcete při péči o trávník plýtvat penězi a ohrožovat přírodu, vyzkoušejte domácí rostlinné výluhy, které jsou bohaté na dusík a pro trávník proto ideální.
Pro letní kvítí
·
Nejkrásnější zahrada kvete od jara do podzimu – podle toho volte výběr druhů. Potěšíte nejen sebe, ale i včely, motýly a čmeláky.
Všechny trvalky, které kvetou v létě a na podzim, můžete v dubnu rozmnožovat dělením trsů. Lze také vysazovat nové sazenice i vysévat semena.
· Je ideální čas k osazení skalky. Vysokohorské a stálezelené skalničky potřebují vydatnou závlahu.
V druhé polovině dubna lze vysazovat okrasné květiny, jejichž hlízy přezimovaly na bezmrazém místě.
· Mečíky je třeba zasadit hluboko, aby se v době květu nevyvracely. Pokud je vysatíte postupně ve více etapách , budou vás jejich elegantní květy těšit déle.
· Hlízy jiřin je vhodné výsadbou namočít na několik hodin do vlažné vody, která podpoří rychlé rašení.
Lahodné měsíční jahody se hodí i na balkón
Měsíční jahody jsou oblíbené pro výraznou chuť a vůni lesních jahod a také dlouhé období sklizně. Pokud je vysejete v dubnu, přinesou úrodu ještě na sklonku léta.
· Pěstují se dobře v nádobách i závěsných košících, kde jsou nejen užitečné, ale i velmi estetické – v době květu i plodu.
· Substrát by měl být výživný a lehký, na dno nádoby umístěte vrstvu drenáže.
· Semena klíčí nejlépe při teplotě 18°C. Nejlepší mikroklima jim v době vzcházení poskytne zakrytí folií či perforovaným průsvitným plastem.
Zahradničení v dubnu týden po týdnu
1 týden
Předpěstované sazeničky rajčat, paprik a lilků přesadíme do větších květináčků po jedné či dvou. Doma v teple nebo ve vyhřátém skleníku vyséváme pro předpěstování sazenic cukety,vodní i cukrové melouny, okurky, ačokču. Do skleníků, kde nehrozí pokles teploty pod 0°C ani v noci, lze přemístit sazenice rajčat, paprik a lilků.
· Stále ještě můžeme prořezat a pohnojit růže, zavlažíme je a půdu pod nimi namulčujemekompostovanou borkou, štěpkou nebo oblázky.
· Před rozkvětem jabloní a slivoní rozvěsíme do korun bílé lepové desky proti pilatkámzpůsobujícím červivost plodů a ošetříme fungicidem rybízy napadené antraknózou.
· Pro pozdně letní sklizeň do truhlíků či závěsných nádob vysejeme měsíční jahody: necháme je vyklíčit v teple, pak přemístíme ven. Stávající množíme dělením trsů a vysazujeme i na záhony.
· Prostříháme popínavé plaménky a zimolez. Seřízneme suché listy okrasných trav, které přes zimu chránily srdéčka rostlin, a květenství hortenzií. Včas odstraňujeme plevel ze záhonů, výsadeb, spár.
2 týden
Vysévat již můžeme téměř všechny druhy zeleniny: kromě ředkviček, mrkve, hrachu, salátůa rokety také špenát, mangold, červenou řepu, asijskou listovou zeleninu aj. Vyséváme také jednoleté i vytrvalé aromatické a léčivé rostliny: levanduli, dobromysl, tymián, mátu,šalvěj, kopr, kerblík, anýz, fenykl, koriandr, estragon, petržel, měsíček aj. Bereme ohled na vhodná sousedství, např. aromatické bylinky mezi zeleninou odpuzují některé škůdce. Výsevy se vyplatí přikrýt netkanou bílou textilií, přes kterou je i zaléváme. Také kvetoucí dřeviny citlivé na mráz v noci chráníme obalem z netkané textilie.
· Vysazujeme sazeničky brokolice, salátu a artyčoku, sázíme křen a naklíčené brambory.
· Zastřihneme vřesovce, které kvetly v zimě. Vrby a svídu, jejichž mladé větve se ozdobně vybarvují, sestříhneme, abychom podpořili jejich růst.
· Vylamujeme vlky u šeříku a škumpy. Zmlazujeme keře hortenzií, ruje vlasaté a komule.
· Pokrytím jahodníků bílou textilií, fólií nebo kryty urychlíme sklizeň, v době květu je alespoň přes den odstraníme.
3 týden
Prořezáváme slivoně, meruňky, broskvoně a podzimní výsadbu vinné révy. Klejotoku třešní, višní, jabloní, meruněk a broskvoní lze předcházet výběrem stanoviště, ochranou kmenů, vápněním apod. Pokud mráz či houbové choroby rány přesto vytvoří, vyřízneme poškozené pletivo, řezné plochy ošetříme 2% roztokem modré skalice a po zaschnutí potřeme štěpařským voskem. Za chladného a vlhkého počasí zopakujeme postřik broskvoní proti kadeřavosti.
· Zakládáme nový trávník a dosíváme poškozená místa stávajícího. Na méně exponovaná místa můžeme místo trav vysít půdopokryvné rostliny: mateřídoušku, rozchodníky, barvínek aj. Vyséváme trvalky i rychle rostoucí letničky.
· Druhy kvetoucí v létě a na podzim množíme dělením trsů.
· Na záhony aplikujeme biologickou ochranu proti slimákům, nebo nastražíme pivní pasti.
· Vyčistíme zahradní jezírko, vodní a bahenní rostliny množíme dělením trsů.
· Trávník za deště či s vydatnou zálivkou pohnojíme hnojivem bohatým na dusík (zakoupeným, nebo např. kopřivovým výluhem).
4 týden
· Vinici přihnojíme a keře okopeme. Do půdy prohřáté alespoň na 10°C vysazujeme nové sazenice révy.
· Větve hlohu, mišpule, rododendronu, kdouloně, jinanu či vilínu, které nelze ohnout k zemi, můžeme hřížit ve vzduchu. Větvičku do půli nařízneme, do řezu vsuneme rašeliník a místo jím obalíme, vložíme do fóliového pouzdra a ponecháme do příštího jara.
· Posečeme trávník a trávu využijeme jako mulč pod keře a stromy, především nově vysazené.
· Vysazujeme připravené hlízy mečíků (hlouběji, aby se nevyvracely) a jiřin. Vysazujeme stálezelené dřeviny (jehličnany, zimostráz aj.) a ukončíme výsadbu prostokořenných sazenic ovocných stromů. Plaménky vsadíme až o 10 cm hlouběji, než rostly v kontejneru. Přesazujeme rostliny pěstované v nádobách.
· Po odkvětu prořežeme zlatici a mahónii, jejíž zelené výhony lze použít na řízkování. Vysazujeme a dělením množíme okrasné trávy a bambusy. Osazujeme skalku, řízkujemeskalničky, dělíme netřesky a lomikameny.
· Rostoucím trvalkám i letničkám včas poskytneme opory.