Zahrada v listopadu

Listopadová zahrada

 

Příprava zahrady na sníh a mráz

 

Okrasné trávy a choulostivé trvalky na podzim zásadně nestříhejte. Usychající listy chrání živý střed rostliny. V zimě navíc oživí vzhled zahrady, krásně vypadají zvláště ojíněné i zasněžené.

I mrazuvzdorné trvalky je lepší v zimě chránit před holomrazy, které mohou poškodit mělké kořeny a báze rostlin. „Peřinky“, které nahradí případně chybějící sníh, (který také dobře izoluje), mohou být z různého materiálu.

  • Výtečná je suchá sláma i zbytky sena. 
  • Tradičně se používá vzdušné a odolné chvojí – přebytečné větve a větvičky jehličnanů se většinou najdou na každé zahradě.
  • Jako ochrana slouží i vrstva kompostu nastlaná kolem rostliny i jakýkoli další mulč.
  • Nejpřirozenější jsou pak podušky z opadaných listů.

 

Pro suchomilné skalničky, jako je například krásná Lewisie, je nebezpečná především kombinace zimy a nadměrné vlhkosti. Proto se přikrývají shora například sklem, stále však musí mít dostatek vzduchu i světla.

Ještě důkladnější ochranu proti promrznutí potřebují venkovní, celoročně osazené nádoby.

  • Pokud jsou umístěné na zahradě, můžete je na zimu zapustit do země.
  • Na balkóně či terase je nutné je důkladně izolovat.  

Zranitelné stromy a keře

Mnohé dřeviny může poškodit těžký sníh. Proto se před jeho příchodem svazují do kuželů, aby je sníh nerozlomil, nebo chrání stříškami z prken, pokud je takto svázat nelze.

Ovocné i okrasné stromky je také nutné chránit proti okusu zvěří. Návštěva srnek a zajíců je může navždy zlikvidovat.

Dřeviny je před příchodem mrazů třeba důkladně zalít, aby netrpěly suchem.

  • Aby se voda dostala až ke kořenům, nešetřete a dopřejte jim větší množství vody najednou – alespoň 10 litrů k jedné sazenici v závislosti na jejím vzrůstu.
  • Zálivku potřebují především stálezelené dřeviny, tedy většina okrasných jehličnanů i některé neopadavé listnáče, například buxusyrododendrony a azalky, a také bambusy, jež sice nepatří mezi dřeviny, ale často je přerostou. 

 

Zimní ochrana růží

Zvlášť pečlivou přípravu na zimu potřebují růže.

  • K jednotlivým rostlinám či keřům přihrňte lehčí zeminou obohacenou kompostem až do výšky 20 cm. Vzniklé kupky chrání kořenový krček a svrchní kořeny růží.
  • Svrchu je ještě můžete opatrně pokrýt chvojím nebo slámou.

Speciální péči potřebují stromkové růže. Na mráz je totiž citlivé místo roubování, které se nachází těsně pod korunkou.

  • Stromkové růže se  na zimu šikmo či téměř naležato zahrabávají do záhonů, celá korunka i s místem roubování se zahrne zeminou.
  • Svrchu ještě celou korunku izoluje chvojím, stejně jako kmínek a bázi rostliny.
  • Stromkové růže pěstované v nádobách se naležato ukládají snadno, ty volně rostoucí je nutné opatrně ohnout a korunku u země zajistit proti navrácení.
  • Starší stromky, které bezpečně ohnout nelze, je možné nechat stát a důkladně je celé obalit izolačním materiálem a netkanou textilií či fólií navrch.

 

Podzimní hnojení a vylepšování půdy

  •  

Listopad je také ideální pro vylepšení půdy: odvodňování příliš jílovitých půd, či naopak vylepšování písčitých.

Pod stromy a keře v průběhu října mělce zaryjte dávku uleželého kompostu nebo hnoje nejlépe pod celou korunou, neboť výživa na místě, kde koruna končí, je důležitější, nežli těsně u kmene, kde je jemných zásobujících kořínků mnohem méně.

  • Kompost nebo dobře uleželý hnůj prospěje i jahodám, kde se pokládá mezi trsy. Tato výživa zároveň poslouží jako ochrana před zimními mrazy.
  • S pomocí kompostu či hnoje můžete vylepšit půdu na záhonech.

Pokud chcete mít jistotu, které živiny půdě chybí a je třeba je dodat, můžete využít laboratorního rozboru půdy. Její typ (písčitá, jílovitá a pod) i pH však snadno určíte i sami.

Správné rytí, základ budoucí sezóny

Podzimní rytí se vyplatí, nenechávejte je na jaro.  V  záhonu se díky němu se přes zimu všechny organické zbytky lépe rozloží, půda si odpočine.  Také vzešlé plevele přerytím a obrácením ztratí sílu a do jara obvykle nepřežijí.

 

 

Úklid pro zdraví zahrady

 

Na porostech cibulovin, pokud nejde přímo o napadené listí ovocných stromů, je třeba ochrannou peřinku z listí ponechat.

Pokud ovocné stromy trpí rzí strupovitostí, je třeba všechny listy pečlivě shrabat, neboť spory těchto nemocí v nich přečkávají zimu.  I tyto listy lze ale zkompostovat, zrovna tak jako jablka napadená moniliózou. Trik ale spočívá v přikrytí vrstvou dalšího, nezávadného materiálu. Spory houbových onemocnění se tak nemohou šířit do okolí a po zetlení, až proces kompostování proběhne do konce, budou již zcela zlikvidované.  Dobré je také povápnění, pak ovšem kompost není možné dávat ke kyselomilným rostlinám (podobně je to i s přídavkem dřevěného popela). 

 

Kompost snese (téměř) všechno

Kompost je základní jednotka přirozeného koloběhu živin na zahradě a ta nejekologičtější popelnice.

  • Shrabané listí promíchejte se zeminou, zbytky z kuchyně, případně pilinami, dřevěným popelem…
  • Můžete mít jeden kompost směsný, ale pokud skýtá zahrada dostatek prostoru, vyplatí se i založit i více speciálních kompostů.
  • Ze samostatně kompostovaného listí můžete připravit prvotřídní listovku pro pěstování rostlin.

Zrání urychlíte správným založením i péčí. Listopad je posledním vhodným termínem k přeházení kompostu, který jej provzdušní a urychlí zrání. Přehazování naopak nevyžaduje speciální žížalí kompost, který dává jedno z vůbec nejkvalitnějších hnojiv.

Zahradní technika

Na mráz je třeba se připravit včas i co se týče zahradní techniky, především té, co má co do činění s vodou a zavlažováním.

  • Je třeba včas vypustit vodu ze zahradních hydrantů a uložit hadice.
  • Jejich trvanlivost prodloužíte, pokud je natřete glycerinem.
  • Nakonzervované (pokud je to třeba) zahradní nářadí uložte na suché místo.

 

 

Plody podzimu

Úroda je dávno pryč, na stromech zůstaly jen poslední jeřabiny. Chutnají především ptákům, ale plody šlechtěného sladkoplodého jeřábu mají i dobrou chuť a velmi pozitivní účinky na zdraví. Mimo jiné snižují hladinu krevního cukru, jsou vhodné i pro diabetiky. Oblíbeným kompotem jsou především jeřabiny ala brusinky. Jako přírodní lék je dobré užívat lžičku čerstvých rozmačkaných jeřabin třikrá denně, můžete je smíchat třeba s medem a jogurtem, který jejich chuť zjemní.

Postřik proti kadeřavosti broskvoní

Kadeřavost broskvoně (Taphrina deformans) je velmi nepříjemné a široce rozšířenéhoubové onemocnění. Projevuje se puchýři, listy se deformují brzy po vyrašení a brzy opadávají. Děje se tak často u nových, loňských sazenic, které sice znovu obrazí, ale kadeřavost je velmi vysiluje. 

  • Proti této houbě jsou účinné postřiky s mědí.
  • Aplikovat se mohou od léta až do následujícího jara, ale výhodné je provést postřik až po opadu listů. Ty totiž může přípravek poškodit. Navíc se jej spotřebuje větší množství.
  • V době aplikace by nemělo silně mrznout.

 

Co se zmrzlou cibulí?

Cibule vydrží pěkná a čerstvá po celou zimu, jen pokud ji skladujete dobře usušenou, na suchém, chladném a dobře větraném místě.

  • Nejlepší jsou vzdušné lísky, kde by měla cibule ležet v jedné vrstvě.
  •  Pokud cibule zmrzne, lze stále ještě bez problémů použít, pokus s ní až do doby rozmrazování nebudete hýbat.
  • Důležitá je i pravidelná kontrola a odstraňování cibulí napadených plísní.

 

A co dalšího si žádá listopad na zahradě?

  • Počátkem listopadu je poslední čas pro zazimování přenosných rostlin, jako je oleandr čifuchsie na bezmrazém místě.
  • Při pěkném počasí se můžete věnovat stavbě skalky.
  • Do poloviny měsíce lze stále ještě vysazovat listnaté opadavé dřeviny a růže. Zrovna tak cibulky tulipánů a dalších cibulovin, ať již do záhonů, nebo pro jarní rychlení.
  • Až první mrazík spálí nadzemní části jiřinek, je čas vyzvednout a uložit jejich hlízy.