Zahrada v září

Zahrada v září

 

Půda si ještě uchovává zbytky letního tepla a je příjemně vlhká. Proto nastává vhodný čas k výsadbě či rozmnožování mnohých rostlin, dalším je dobré alespoň připravit jámy či záhony. Nezapomínejte ani na plevel – pokud jej budete důsledně likvidovat nyní a nenecháte jej vysemenit, ušetříte si mnoho práce na jaře. Vyplejté a neosazené plochy je ideální mulčovat, nenechávejte zbytečně půdu větru napospas. Využít můžete také zelené hnojení.

Nepolevujte ani v ostražitosti vůči chorobám – listy napadené houbovými patogeny i škůdci je ke konci vegetační doby nejlepší pečlivě odstraňovat. Když zabráníte dalšímu množení původců chorob a škůdců, ušetříte si spoustu starostí do budoucna. Toto opatření je důležité například při antraknóze ořešáku. Napadené listí lze zkompostovat, musí však být uzavřeno v pytli či pod vrstvou zeminy 3 roky, aby choroboplodné zárodky zanikly.

 

Sklizeň ovoce

Sklízení sladkého ovoce je v plném proudu. Postupně zrají podzimní a raně zimní jablka ihrušky Dozrávají také švestky, pozdní broskve.

  • Pokud budete úrodu skladovat ve sklepě, je dobré ho dobře připravit – vyčistit, vybílit a vysířit.
  • Skladovat je třeba pouze zdravé plody a pravidelně je kontrolovat, napadené a nahnilé ihned odstranit.
  • Sklep je třeba dobře větrat – v září jej důkladně větrejte především v noci, aby se prostor ochladil a zvlhčil.

Ovoce je však možné skladovat i mnoha jinými způsoby – sušením, moštováním, přípravou kompotů, marmelád, povidel…

Kromě sklizně „klasického“ ovoce nastává úroda léčivých plodů, jaké má jeřáb,aronie,  rakytník a dřín, či růže svraskalá, vděčná a odolná keřová růže plodící krásné a veliké šípky. Začínají zrát také vlašské i lískové ořechy.

 

Podzimní péče o jahody

 

Do poloviny září stále ještě můžete zakládat nové záhony  jahod  ze zakořeněných dceřiných sazenic.

Jahodníkové porosty, které dávaly bohatou a sladkou úrodu na počátku léta, je třeba před zimou dobře připravit a odměnit je za předchozí náročné plození. Budou vděčné za opatrné okopání, přihnojení (hnojivem bohatým na draslík, nikoli na dusík, nebo kvalitním kompostemn) a v případě potřeby zavlažení.

 

Sklizeň zeleniny a ochrana před chladem

  • Květák, který nevytvořil do konce září růžice ke sklizni, je nutné chránit před prvními mrazíky. Bílá netkané textilie rostliny ochrání až do poklesu teplot –4 °C. Lze použít i přenosné foliové kryty a rukávce.
  • Také plody tykví jsou citlivé vůči mrazíkům. Skliďte je proto hned při první signalizaci poklesu teplot.
  • Cukety a dýně dobře dozrají i po utržení. Na chráněném, ale dobře větraném místě a vydrží třeba až do prosince.
  • Plody rajčat  první mráz znehodnotí. Obalte je netkanou textilií a fólií, nebo utrhněte a nechejte v teple dozrát.
  • Melouny se sklízí již od konce srpna a v průběhu září. Spolehlivým signálem zralosti je dutý zvuk při poklepu na plod. Meloun už nepřibírá na váze, stopka zasychá. Vzhledem k tuhé slupce, která je dobře chrání, se melouny dají skladovat i 2 až 3 měsíce po sklizni.

 

Poslední výsev - salát, ředkvička, špenát

 

Ideální je pařeniště nebo fóliovník, velmi pomůže inetkaná bílá textilie, kterou se záhon překryje. Vzcházející rostlinky ochrání proti chladu.

I počátkem září ještě můžete vysít zeleninu pro letošní sklizeň. Vyrůst ještě stihnou rané ředkvičky a raný salát.

Vysít také můžete špenát, který pak poskytne sklizeň mladých, zelených a vitamíny napěchovaných lístků časně zjara, kdy je čerstvá zelenina nejvíce zapotřebí. Podobně lze vysít i listovou petržel a kerblík.

Bylinky na podzim

Před příchodem prvních nočních mrazíků skliďte  bazalku – tato teplomilná jednoletka mráz nesnáší a rychle se snižuje kvalita jejích lístků.

Přebytky můžete usušit, ale ještě lépe zamrazit, naložit do olivového oleje, nebo si připravit výtečné bazalkové pesto.

Vytrvalé bylinky, které přezimují venku, ke konci měsíce nastelte slámou či listím, aby byly chráněny jejich kořeny. Pozor na rozmarýnku, která silnější mrazy venku obvykle nepřežije.

  • Přesaďte si část bylinek do květináčů a pěstujte na chladnějším, světlém místě. Na jaře naraší dříve a budete mít čerstvé koření po ruce.

 

Připravte si rozkvetlé jaro

 

 

Hloubka výsadby se řídí podle velikosti cibule. Jednoduché pravidlo říká, že se sází 2krát až 2,5krát hlouběji, než je průměr cibule.

 

Září je nejvhodnějším měsícem pro výsadbu cibulovin. Vytvoříte díky nim fantastické jarní záhony, některé lze sázet i do trávníku, který na jaře ozdobí. Většina z nich vyžaduje slunné stanoviště a humózní propustnou půdu. V lehkých půdách je sázejte hlouběji.

Jak hluboko sázet cibulky?

  • řebčík královský 15 až 20 cm,
  • narcis 15 až 20 cm
  • hyacint 15 cm
  • tulipán 10 až 15 cm
  • krokusy 6 až 10 cm
  • ladoňky, ladoničky, puškinie 8 cm.

http://www.ireceptar.cz/res/data/070/008711.jpg

Vykopejte jámy pro stromky

Ideální čas k výsadbě dřevinokrasných i ovocných, nastane až v říjnu. Je ale velmi vhodné vykopat jámy již nyní – v klidu a předstihu. Jejich dostatečné zvětrání před výsadbou bude novým sazenicím prospívat. Jehličnany však můžete vysazovat již v září.

Zrovna tak můžete připravit půdu pro výsadbu růží a výkopy pro živé ploty.

Prořezejte maliník a ostružiník a připravte je na zimu

Mnohé ostružiníky ještě stále plodí – pokud přes ně přehodíte bílou netkanou textilii, ochráníte je před prvními mrazíky i ptačími nálety a sklidit je můžete teprve, až budou dokonale vyzrálé.

 

  • Odplozené výhony malin a ostružin odstraňte a nové vyvažte k oporám.
  • U choulostivějších hybridních odrůd je vhodné nové výhony opatrně svázat k sobě, aby byly lépe chráněny před zimou.
  • Ke keřům také nahrňte půdu a chraňte je ještě nastýlkou.

Můžete také začít přemýšlet o výsadbě nových keřů, kterou je nejlepší provést ke konci měsíce a v říjnu. Pěstovat můžete dvakrát plodící maliníky, ostružiníky bez trnů