Jak začít se skalničkařením?

1. Rada: Nelétejte v oblacích, držte se při zemi – nakonec – skalka vám vyroste ze země. Opravdu se nepokoušejte stavět na zahradě hory a velehory. Získejte první zkušenosti na malé ploše.

2. Rada: Ideální je pro skalku alespoň trochu svažitý pozemek, kde najdeme vhodné místo nejlépe na úpatí svahu a cesty či pěšiny a nebo třeba u terasy. Ovšem i na rovném pozemku to jde bez velkých stavebních úprav a zvlnění terénu nákladními vozy hlíny. Pěkná, decentní skalka zde bude určitě hezčí než kopec, který bude trčet do okolí.

3. Rada: Velikost skalky by měla odpovídat velikosti pozemku. Pokud máte ohromný pozemek ve svahu u lesa a dokonce i nějaké ty kameny trčí ze země bez našeho přičinění, lze se opravdu rozmáchnout, ovšem na několika stovkách metrů čtverečních, kde zabere čtvrtinu až polovinu pozemku rodinný dům s garáží, toho opravdu mnoho nevytvoříte.

4. Rada: Srovnejte si v hlavě, co chcete na skalce pěstovat, jaké květiny se vám líbí, s jakými již máte zkušenosti, zda chcete převážně trvalky a nebo si najdete každoročně čas na péči o mnoho letniček. Na skalku se hodí sukulenty, cibuloviny, suchomilné trvalky a jiné rostliny. 

5. Rada: Záleží především na stanovišti, zda je stinné, polostinné, nebo zcela otevřené, zda je na hodně vlhké půdě a nebo naopak velice suché. A samozřejmě i jaká je zde půda. Voda, slunce a půda a jejich intenzita, stav a kvalita jsou základem pro jakékoli zahradničení, skalku nevyjímaje.
Teplomilné rostliny vyžadující hodně slunce budou ideální na jižní či západní straně, stínomilné zase na severní a běžné skalničky na východní, kde je nejvíce slunce dopoledne.

6. Rada: Pokud budete mít na skalku málo času, vsaďte na rostliny, které vyžadují minimální péči a nebo dokonce vůbec žádnou kromě nějakého toho vypletí plevele. A ani to nemusí být nutně třeba. Kdybyste čekali nového člena rodiny, také si zřejmě nepořídíte psa, který je velice náročný na váš čas a výcvik. S péčí o zahradu je to stejné. I zkušení skalničkáři preferují minimální péči o skalku. Naopak se snaží co nejvíce ji zařadit do volné přírody, aby se stala jakýmsi přechodem. Tedy – pokud je to v dané lokalitě a na daném pozemku možné. Naprosto nejlepší je vysadit zde rostliny, které vyžadují podobnou péči ve stejné době, když už nějakou.

7. Rada: Nezblázněte se z exotických rostlin. I ty, které rostou na kamenitější půdě a vlastně doslova rumištích na našem území, budou ideální pro vaši skalku a budou ji krásně zdobit. A co víc, vyrýpnete si je ve volné přírodě s výjimkou chráněných druhů a chráněných území.

8. Rada: Pozor na skalku pod listnatými stromy, její údržba se ukáže velice náročnou. Ono to není jednoduché ani s těmi jehličnatými, i jehlice opadávají a navíc svým tlením tvoří kyselý substrát. 

9. Rada: Existují dva zásadně rozdílné druhy drenáže. Pokud zvolené rostliny potřebují na vybraném stanovišti dostatek slunce a nepřelévání vodou, její větší odtok, provedeme drenáž skalky z písku a štěrku. Pokud naopak vyžadují stín a vlhký substrát, vytvořte drenáž z rašeliny a jílu.

10. Rada: Mezi nenáročné rostliny na slunném stanovišti patří třeba lomikámen, mateřídouška, netřesky, nízké kosatce a kobercové floxy, pochybek, pupalka, rozchodník, rozrazil, rožec a tařice. Do polostínu zase patří mezi nenáročné druhy hosta, prvosenka a dymnivka, dlužicha, dřípatky, kandíky, trávničky a zběhovce. A na vlhké stanoviště například hořec čínský a prvosenka japonská, ovšem hořce a prvosenky jako takové, ale i písečnice, pryskyřník, škornice a zběhovce. Sušší stanoviště je vhodné pro čistec, hlaváček, kostřavy, skalkové karafiáty, lomikámen, netřesky, mateřídoušku, opuncie a rozrazily. A nezapomeňte vysadit vedle květin i traviny. Třeba velice oblíbenou ozdobnici čínskou, různé druhy kostřav a jiné. A na skalky se také hodí skalničky okrasné listem - například dabécie, draby, dryádky, hebe, karafiáty, pochybky, trávničky a zběhovce.

11. Rada: tvorba skalky začíná výběrem vhodných kamenů, ale i jiných nerostů či umělecky a nebo sériově vytvořených artefaktů. Vždy dbejte na výběru jednoho druhu kamene, který je v dané lokalitě nejlépe typický… Tento nerost vytvoří základ skalky a teprve až případné jiné skalku decentně dozdobí. Určitě ji nepřeplácejte. A pozor – lepší je nasbírat kameny v přírodě, ty obnažené, na povrchu, než je kupovat v lomu. Dlouho byste čekali než získají patinu. 

12. Rada: Nesnažte se hned spojit těžko spojitelné. Spojení vodní plochy se skalkou a tedy vodních rostlin s ostatními, je sice úžasné, ale určitě bychom tím nezačínali.

13. Rada: Tvořte a když se vám to nebude líbit, prostě se nebojte základ skalky i několikrát předělat. Jakmile jste vybrali kameny a máte po ruce hlínu na dosypání i vhodné stanoviště a pod skalkou je již drenáž, stáváte se architekty a ani tento obor nelze dělat bez zkušeností. Nebojte se tvořit! Koukat po okolí, jak skalka ladí, zda už příliš nevyčnívá a nebo není naopak až příliš utopená a tak dále…

14. Rada: Jak pokládat kameny? Určitě je ukládejte na plocho, jako patníky ze země netrčí ani ve volné přírodě. Ovšem na jejich pevné zapuštění do země nezapomínejte. Skalka musí být jako celek stabilní. Pokud by se měla „rozjet“ po prvním velkém dešti, vše bylo špatně. Nezapomeňte též, že potřebujete dosáhnout ke všem rostlinám a proto jsou často vhodné miniaturní a někdy i neviditelné stezky.

15. Rada: Skalka by měla budit kompaktní dojem. Nechvátejte a kameny důkladně skládejte, aby žádný extrémně nevyčníval a nebo aby se naopak jen nekrčily při zemi. A pokud se přece jen rozhodnete do skalky zakomponovat kameny na výšku, musí být opravdu pořádně ukotvené!