Zahrada v květbu

Zahrada v květnu

Čerstvého vzduchu si nyní mohou užívat i teplomilné rostliny.  Nastává čas výsadby rajčat, paprik a lilků, setí oblíbených cuket, okurek a další zeleniny. Zahrada potřebuje péči, pletí, hnojení a závlahu, za což se ale bohatě odmění. Teplo svědčí také škůdcům, kteří ožívají a množí se – je třeba proti nim zakročit včas, pak se obejdete i bez chemických postřiků.   

Nebezpečí pozdních mrazíků

Jak ochránit zeleninu, okrasné trvalky, sazenice letniček?

Citlivější rostliny na zeleninových či trvalkových záhonech lze proti nočním přízemním mrazíkům, které mohou přijít navzdory teplému jaru, snadno ochránit fóliovými tunely, rámy vyplněnými sklem nebo fólií, nejjednodušší a přesto účinné je přes celý záhon přehodit bílou netkanou textilii a na okrajích ji zatížit.

Jednotlivé rostliny lze chránit pomocí papírových či plastových krytů. Dříve se používaly krásné skleněné zvony, ale pokud je nemáte, postačí obyčejné sklenice, staré hrnce, lepenkové krabice, půlky pet-lahví.

 

Květy ovocných stromů nesmějí zmrznout

Zahrádkáři se však obávají především namrznutí květů ovocných stromů, které může zmařit celou úrodu. V sadech se proto přitápělo i venkovními kamínky, nebo se zakládaly ohně z vlhkého materiálu, aby při zemi se valící dým bránil úniku tepla ze země.

  • Pokud jsou stromky menší, nejjednodušším řešením je dnes obalit korunky bílou netkanou textilií.
  • Větší stromy je také možno ochránit rosením – přeměna mlhy v led uvolňuje malé skupenství tepla a vrstvička ledu, která vznikne, konce větévek před mrazem paradoxně ochrání. Mlžit se však musí při poklesu teploty pod 0°C neustále, pomocí automatického zavlažování, nebo vhodně instalované hadice s rozprašovačem.

Vinice na svazích je možné chránit proti shora se valícímu mrazivému vzduchu, který vždy klesá do údolí, ochrannou bariérou umístěnou na horní, případně i postranních stranách vinice. Poslouží zeď (například i květinová, suchá zídka), nebo hustý živý plot, nejlépe stálezelený.

 

Rozkvetlé truhlíky

 

Bez starostí o dovolené budete, pokud zvolíte samozavlažovací truhlíky. Rostliny v nich díky stálému přísunu vláhy dobře prospívají.

V druhé polovině května lze bez obav umístit venkokrasné truhlíky. Ze zakoupených či vypěstovaných sazenic je také můžete teprve osazovat.

Kromě tradičních balkónových rostlin můžete experimentovat s řadou trvalek i letniček, na slunná místa zvolit například odolné netřesky a rozchodníky, pěstovat zde vřesy, buxus, zakrslé jehličnany…

Truhlíky si můžete i sami vyrobit, případně alespoň pěkné dřevěné opláštění, a nabarvit či jinak vyzdobit podle fantazie. Na balkóně i terase se uplatní i netradiční nádoby ze starých výlevek, věder, plechovek, nádobí… podmínkou je pouze drenážní otvor na dně pro odtok přebytečné vody a podmiska.

 

Květnový výsev zeleniny

  • Začátek května je ideální termín pro výsev okurek nakládaček a polních salátovek.
  • Sejí se také cukety, nejlépe v polovině května, aby vzcházející rostlinky nebyly ohroženy posledními přízemními mrazíky.
  • Po „zmrzlících“ se sejí také fazole a kukuřice. Z pukancové odrůdy kukuřice si můžete na pánvi a kvalitním oleji připravit vlastní zdravý popcorn.
  • Vysévá se čekanka pro rychlení puků
  • Pro pozdní sklizeň lze znovu zasít mrkve, saláty, červenou řepu

 

Výsadba plodové zeleniny, bylinek

 

Rajčata je třeba sázet dostatečně hluboko, aby dobře kořenila – i několik cm níže, než kořenily dosud, a důkladně zalévat.

V druhé polovině května již přízemní mrazíky nehrozí. Ven se proto vysazují rajčata, papriky, lilky. Samozřejmě je třeba se řídit i nadmořskou výškou, zeměpisnou polohou a mikroklimatem zahrady. V nejteplejších krajích lze choulostivé rostliny vysadit již počátkem měsíce, v drsnějším podnebí je jistější vyčkat, až se bude květen chýli ke konci.

  • Vysazovat či vysévat ven lze teplomilné bazalky, perillu a další bylinky. Na rozdíl od plodové zeleniny nepotřebují bylinky příliš výživnou půdu ani soustavné hnojení.
  • Vysadit ještě můžete také cibuli sazečku.

Výsadba dosen, květin s puncem exotiky

Koncem května lze vysazovat jedny z největších okrasných květin, které dosahují až přes 1,5 m výšky a pyšní se zářivě červenými květy – dosny neboli kany.

  • Dosny vyžadují slunné stanoviště a výživnou půdu.
  • Narašené oddenky je třeba vysadit alespoň 15 cm hluboko, aby rostliny dobře zakořenily a nevyvracely se.
  • Krásné květy a vysoký vzrůst zajistí pravidelné přihnojování, dvakrát do měsíce.

Počátkem května se rovněž vysazují hlízy jiřinek a begonie.

 

 

 

Výsev okrasných dvouletek

Zasít se musí nyní – květen je ideálním časem – krásou se odmění až v příštím roce. Mezi ty nejkrásnější patří náprstník, hvozdík bradatý, proskurník topolovka, chejr vonný.

Mulčování

 

Nastýlat je třeba na nakypřenou, zavlaženou a vypletou půdu.

Nastýlání půdy má samé výhody – šetří práci s pletím i zálivku, brání vysušování půdy a erozi, podporuje její kvalitu, neboť chrání půdní mikroorganismy, a samozřejmě působí blahodárně na kořenový systém rostlin.

Nejlepší čas k nastýlání míst, kde mulč doposud chybí, nastává po odeznění posledních jarních mrazíků, tedy v polovině května. Jako materiál poslouží posekaná tráva, sláma, v okrasných výsadbách drcená borka či štěpka.

Květnová strategie proti škůdcům

Slimáci opět vyrazili na pastvu

Na zahradě se již objevila nová generace slimáků. Pokud proti nim nezakročíte včas, jsou schopni zlikvidovat veškerou úrodu listové zeleniny, natě kořenové zeleniny, i mnohé sazeničky okrasných rostlin. I účinný boj však může být zároveň ekologický, bez použití látek nebezpečných pro ostatní zvířata, které navíc mohou hubit i přirozené predátory plžů.

  • Na malých plochách je  lze sbírat, vylézají po dešti, ráno a za soumraku. Po nasbírání do nádoby je lze rychle usmrtit vařící vodou. Občas praktikované posolení je špatnou metodou, která jim zbytečně připraví pomalou a bolestivou smrt. Ve vodě se poté brzy rozloží a můžete je vylít na kompost.
  • Méně pracné a velmi účinné je chytání slimáků do pastí, nejlepším lákadlem je pivo.
  • Zvláště na mladé plže dobře zabírá biologická ochrana, parazit: hlísticePhasmarhabditis hermaphrodita. Přípravek Nemaslug, který hlístice obsahuje, se jednoduše se aplikuje do půdy, o vše další již postará sám.
  • I v granulích a dalších prostředcích proti plžům jsou dnes na výběr i produkty zaměřené speciálně na plže, relativně neškodné pro ostatní živočichy – ty by měly dostávat vždy přednost.
  • Hýčkejte si na zahradě ježky, ropuchy, ještěrky, slepýše, užovky, rejsky, ptáky, střevlíky, drabčíky, páteříčky. Ti všichni patří mezi přirozené nepřátele slimáků a zvláště mladé pomáhají redukovat.

Jak na obaleče

 

Samičky obaleče kladou od června do srpna vajíčka na vyvíjející se jablka. Jsou pouze 1 mm velká, plochá, bílá, později s červeným proužkem.

Pokud se v minulých letech na jabloních objevil škůdce obaleč jabloňový, je vhodné do jejich korun po odkvětu umístit lapače.

  • Světelné lapače chytají samečky i samičky – účinkují nejlépe tam, kde jejich účinek není rušen dalšími světly, například pouličními, u domu a podobně.
  • Feromonové lapače vábí pouze samečky a slouží především jako indikace výskytu obaleče, kdy lze při jeho přemnožení podle dní s nejvíce chycenými motýlky aplikovat ochranné postřiky. Ovšem pokud jsou feromonové lapače umístěny v rozestupech menších než 20 m, mohou i ony samy sloužit jako nechemická ochrana. Samečků ubude tolik, že samičky nakladou neoplozená a tedy neškodná vajíčka.  

 

Mšice, molice a svilušky vysávají z rostlin sílu

Savý hmyz touto dobou může v hojném počtu napadat listovou zeleninu, okrasné rostliny i ovocné stromy a keře. Rostliny sáním šťávy vyčerpávají, mohou na ně přenášet různá onemocnění. Medovice, kterou vylučují, má na svědomí lepkavý povrch rostlin a množí se v ní posléze  houbové černě. Savé škůdce je proto třeba likvidovat včas.

Šetrné a přesto účinné postřiky

Místo insekticidů můžete vyzkoušet přípravky šetrné k životnímu prostředí a zdravotně nezávadné, na bázi rostlinných olejů (například Biool, Rock effect). Škůdcům zalepí dýchací otvory, ovšem jsou nebezpečné pouze a jen pro ně. Ošetřená zelenina má díky tomu v podstatě nulovou ochrannou lhůtu, můžete ji ihned konzumovat.

 

Přirození pomocníci

Na zahradě si hýčkejte slunéčka, která, stejně jako jejich larvy, zkonzumují ohromné množství mšic. Pozor, jejich kukly lze zaměnit za larvy mandelinek! Na rozdíl od nich se však nepohybují, ostatně nemají ani nohy. Mšice dále likvidují i larvy zlatooček čipestřenek.

Ve skleníku či fóliovníku je osvědčená i biologická ochrana proto savým škůdcům.

  • Proti mšicím se vysazuje vosička Aphidius colemani.
  • Proti molicím je účinná miniaturní vosička  Encarsia formosa.

Tyto vosičky do těla škůdce kladou vajíčka. Tím ho zahubí a další generace, která se v něm vylíhla nastoupí do boje. Parazitace probíhá až do doby, kdy vosičky škůdce zcela vyhubí. Pak samy přirozenou cestou zahynou. Pro člověka či domácí zvířata jsou naprosto neškodné, nemohou ani uniknout do naší přírody, protože pocházejí z tropů a v ní dlouho nepřežijí.

Řiďte se podle počasí

Různý průběh května nahrává odlišným škůdcům. Například pokud je teplo a zároveň deštivo a vlhko, vyplatí se chránit angrešty proti padlí preventivně, zrovna tak rybízy protiantraknóze.

 

Co dalšího můžete udělat pro krásnou květnovou zahradu a budoucí úrodu

  • Za suchého počasí zalévat jahodníky.
  • Zavlažovat stromy a keře vysazené na podzim či na jaře.
  • Pohnojit jarní cibuloviny, které již odkvetly.
  • Odstraňovat uvadlé a usychající květy cibulovin, okrasných květin i keřů. Pokud nechcete získat jejich semena, tvorba je zbytečně vyčerpává.
  • Okrasnému trávníku kromě sečení prospěje i přihnojování.
  • Do zahradních jezírek v druhé polovině května vysadit lekníny.
  • Rozmnožovat pomocí řízků vlčí boby a stračky.
  • Zastřihnout vřesovce, které kvetou v zimě.
  • Zastřihnout vrcholky keříčkových fuchsií, aby košatěly, a podobně zaštipovat i některé chryzantémy.
  • Rozmnožovat bylinky hřížením: zatížit a překrýt substrátem spodní větvičky bylinek, jako je mateřídouška, šalvěj, máta, oregáno.
  • Na volná místa postupně vysévat rychle rostoucí letničky, jako je například měsíček či godecie, pro květy od srpna do podzimu pak lichořeřišnici.