Zahrada v listopadu

Listopadová zahrada

 

Příprava zahrady na sníh a mráz

 

Okrasné trávy a choulostivé trvalky na podzim zásadně nestříhejte. Usychající listy chrání živý střed rostliny. V zimě navíc oživí vzhled zahrady, krásně vypadají zvláště ojíněné i zasněžené.

I mrazuvzdorné trvalky je lepší v zimě chránit před holomrazy, které mohou poškodit mělké kořeny a báze rostlin. „Peřinky“, které nahradí případně chybějící sníh, (který také dobře izoluje), mohou být z různého materiálu.

  • Výtečná je suchá sláma i zbytky sena. 
  • Tradičně se používá vzdušné a odolné chvojí – přebytečné větve a větvičky jehličnanů se většinou najdou na každé zahradě.
  • Jako ochrana slouží i vrstva kompostu nastlaná kolem rostliny i jakýkoli další mulč.
  • Nejpřirozenější jsou pak podušky z opadaných listů.

 

Pro suchomilné skalničky, jako je například krásná Lewisie, je nebezpečná především kombinace zimy a nadměrné vlhkosti. Proto se přikrývají shora například sklem, stále však musí mít dostatek vzduchu i světla.

Ještě důkladnější ochranu proti promrznutí potřebují venkovní, celoročně osazené nádoby.

  • Pokud jsou umístěné na zahradě, můžete je na zimu zapustit do země.
  • Na balkóně či terase je nutné je důkladně izolovat.  

Zranitelné stromy a keře

Mnohé dřeviny může poškodit těžký sníh. Proto se před jeho příchodem svazují do kuželů, aby je sníh nerozlomil, nebo chrání stříškami z prken, pokud je takto svázat nelze.

Ovocné i okrasné stromky je také nutné chránit proti okusu zvěří. Návštěva srnek a zajíců je může navždy zlikvidovat.

Dřeviny je před příchodem mrazů třeba důkladně zalít, aby netrpěly suchem.

  • Aby se voda dostala až ke kořenům, nešetřete a dopřejte jim větší množství vody najednou – alespoň 10 litrů k jedné sazenici v závislosti na jejím vzrůstu.
  • Zálivku potřebují především stálezelené dřeviny, tedy většina okrasných jehličnanů i některé neopadavé listnáče, například buxusy, rododendrony a azalky, a také bambusy, jež sice nepatří mezi dřeviny, ale často je přerostou. 

 

Zimní ochrana růží

Zvlášť pečlivou přípravu na zimu potřebují růže.

  • K jednotlivým rostlinám či keřům přihrňte lehčí zeminou obohacenou kompostem až do výšky 20 cm. Vzniklé kupky chrání kořenový krček a svrchní kořeny růží.
  • Svrchu je ještě můžete opatrně pokrýt chvojím nebo slámou.

Speciální péči potřebují stromkové růže. Na mráz je totiž citlivé místo roubování, které se nachází těsně pod korunkou.

  • Stromkové růže se  na zimu šikmo či téměř naležato zahrabávají do záhonů, celá korunka i s místem roubování se zahrne zeminou.
  • Svrchu ještě celou korunku izoluje chvojím, stejně jako kmínek a bázi rostliny.
  • Stromkové růže pěstované v nádobách se naležato ukládají snadno, ty volně rostoucí je nutné opatrně ohnout a korunku u země zajistit proti navrácení.
  • Starší stromky, které bezpečně ohnout nelze, je možné nechat stát a důkladně je celé obalit izolačním materiálem a netkanou textilií či fólií navrch.

 

Podzimní hnojení a vylepšování půdy

  •  

Listopad je také ideální pro vylepšení půdy: odvodňování příliš jílovitých půd, či naopak vylepšování písčitých.

Pod stromy a keře v průběhu října mělce zaryjte dávku uleželého kompostu nebo hnoje nejlépe pod celou korunou, neboť výživa na místě, kde koruna končí, je důležitější, nežli těsně u kmene, kde je jemných zásobujících kořínků mnohem méně.

  • Kompost nebo dobře uleželý hnůj prospěje i jahodám, kde se pokládá mezi trsy. Tato výživa zároveň poslouží jako ochrana před zimními mrazy.
  • S pomocí kompostu či hnoje můžete vylepšit půdu na záhonech.

Pokud chcete mít jistotu, které živiny půdě chybí a je třeba je dodat, můžete využít laboratorního rozboru půdy. Její typ (písčitá, jílovitá a pod) i pH však snadno určíte i sami.

Správné rytí, základ budoucí sezóny

Podzimní rytí se vyplatí, nenechávejte je na jaro.  V  záhonu se díky němu se přes zimu všechny organické zbytky lépe rozloží, půda si odpočine.  Také vzešlé plevele přerytím a obrácením ztratí sílu a do jara obvykle nepřežijí.

 

 

Úklid pro zdraví zahrady

 

Na porostech cibulovin, pokud nejde přímo o napadené listí ovocných stromů, je třeba ochrannou peřinku z listí ponechat.

Pokud ovocné stromy trpí rzí a strupovitostí, je třeba všechny listy pečlivě shrabat, neboť spory těchto nemocí v nich přečkávají zimu.  I tyto listy lze ale zkompostovat, zrovna tak jako jablka napadená moniliózou. Trik ale spočívá v přikrytí vrstvou dalšího, nezávadného materiálu. Spory houbových onemocnění se tak nemohou šířit do okolí a po zetlení, až proces kompostování proběhne do konce, budou již zcela zlikvidované.  Dobré je také povápnění, pak ovšem kompost není možné dávat ke kyselomilným rostlinám (podobně je to i s přídavkem dřevěného popela). 

 

Kompost snese (téměř) všechno

Kompost je základní jednotka přirozeného koloběhu živin na zahradě a ta nejekologičtější popelnice.

  • Shrabané listí promíchejte se zeminou, zbytky z kuchyně, případně pilinami, dřevěným popelem…
  • Můžete mít jeden kompost směsný, ale pokud skýtá zahrada dostatek prostoru, vyplatí se i založit i více speciálních kompostů.
  • Ze samostatně kompostovaného listí můžete připravit prvotřídní listovku pro pěstování rostlin.

Zrání urychlíte správným založením i péčí. Listopad je posledním vhodným termínem k přeházení kompostu, který jej provzdušní a urychlí zrání. Přehazování naopak nevyžaduje speciální žížalí kompost, který dává jedno z vůbec nejkvalitnějších hnojiv.

Zahradní technika

Na mráz je třeba se připravit včas i co se týče zahradní techniky, především té, co má co do činění s vodou a zavlažováním.

  • Je třeba včas vypustit vodu ze zahradních hydrantů a uložit hadice.
  • Jejich trvanlivost prodloužíte, pokud je natřete glycerinem.
  • Nakonzervované (pokud je to třeba) zahradní nářadí uložte na suché místo.

 

 

Plody podzimu

Úroda je dávno pryč, na stromech zůstaly jen poslední jeřabiny. Chutnají především ptákům, ale plody šlechtěného sladkoplodého jeřábu mají i dobrou chuť a velmi pozitivní účinky na zdraví. Mimo jiné snižují hladinu krevního cukru, jsou vhodné i pro diabetiky. Oblíbeným kompotem jsou především jeřabiny ala brusinky. Jako přírodní lék je dobré užívat lžičku čerstvých rozmačkaných jeřabin třikrá denně, můžete je smíchat třeba s medem a jogurtem, který jejich chuť zjemní.

Postřik proti kadeřavosti broskvoní

Kadeřavost broskvoně (Taphrina deformans) je velmi nepříjemné a široce rozšířenéhoubové onemocnění. Projevuje se puchýři, listy se deformují brzy po vyrašení a brzy opadávají. Děje se tak často u nových, loňských sazenic, které sice znovu obrazí, ale kadeřavost je velmi vysiluje. 

  • Proti této houbě jsou účinné postřiky s mědí.
  • Aplikovat se mohou od léta až do následujícího jara, ale výhodné je provést postřik až po opadu listů. Ty totiž může přípravek poškodit. Navíc se jej spotřebuje větší množství.
  • V době aplikace by nemělo silně mrznout.

 

Co se zmrzlou cibulí?

Cibule vydrží pěkná a čerstvá po celou zimu, jen pokud ji skladujete dobře usušenou, na suchém, chladném a dobře větraném místě.

  • Nejlepší jsou vzdušné lísky, kde by měla cibule ležet v jedné vrstvě.
  •  Pokud cibule zmrzne, lze stále ještě bez problémů použít, pokus s ní až do doby rozmrazování nebudete hýbat.
  • Důležitá je i pravidelná kontrola a odstraňování cibulí napadených plísní.

 

A co dalšího si žádá listopad na zahradě?

  • Počátkem listopadu je poslední čas pro zazimování přenosných rostlin, jako je oleandr čifuchsie na bezmrazém místě.
  • Při pěkném počasí se můžete věnovat stavbě skalky.
  • Do poloviny měsíce lze stále ještě vysazovat listnaté opadavé dřeviny a růže. Zrovna tak cibulky tulipánů a dalších cibulovin, ať již do záhonů, nebo pro jarní rychlení.
  • Až první mrazík spálí nadzemní části jiřinek, je čas vyzvednout a uložit jejich hlízy.

 

· Péči o skleník před zimou nepodceňujte

· Podzim se už neúprosně hlásí o slovo. Doba sklizně rajčat, paprik, okurek a další náročné zeleniny je už za námi, proto neotálejme a vrhněme se s nadšením do přípravy skleníku na další sezónu. Jeho úklidem naše práce nekončí.

· Řada zahrádkářů je přesvědčená, že sklizní celá péče končí a o půdu ani skleník samotný není potřeba se nijak starat. Jen teplo pro správný a zdravý růst zeleniny nestačí. Co tedy udělat pro kvalitní úrodu v příštím roce? ·

·

· Pozor na únavu půdy

· Pravidelné střídání plodin je základem pro dobrý stav půdy a brání jejímu jednostrannému vyčerpání. Pokud pěstujeme jeden druh rostlin stále na stejném místě, dochází k postupnému oslabování růstu. Pěstované exempláře poté bývají napadeny nejrůznějšími škůdci a chorobami, neboť mají oslabenou obranyschopnost z důvodu nedostatku živin. Když dovedeme skleník až do tohoto stavu, musíme provést výměnu půdy za novou, nejlépe kompostovou, která je velmi bohatá na živiny. Tento krok je fyzicky i časově poměrně náročný, znamená to vyvezení a navezení velkého množství materiálu.

· Pravidelné každoroční rytí, přidávání kravského či koňského hnoje, kompostu a prostřídávání plodin zaručí vysoký výnos.

 

Ukládáte úrodu do sklepa? Dodržet osvědčená pravidla se vyplatí

Sklízet úrodu je radost, správně ji uskladnit starost. Ale pokud víte, jak na to, vydrží jablka šťavnatá a zdravá až do vánoc. A stejně tak i mrkev, cibule nebo brambory.

 

Ovoce sklízíme krátce před tím, než dozraje k přímé konzumaci (zkušení sadaři už dávno vědí, že svátek sv. Václava je dnem, kdy musí jablka ze stromů). Do vyčištěného, vysířeného a vyvětraného sklepa ho ukládáme v jedné vrstvě do lísek, které můžeme stavět na sebe. Mezi lískami by měl proudit dostatek vzduchu, aby se mohly uvolňovat látky stimulující proces zrání. Jablka i hrušky bychom měli vkládat do lísek stopkami nahoru. Všechno ovoce a zeleninu ale nelze vměstnat do jednoho prostoru, každý druh má své nároky na optimální teplotu a vlhkost skladování.

 

Jaká teplota a vlhkost vzduchu je ideální?

· Jablka a hrušky skladujeme při teplotě 3–6 °C a v jedné vrstvě, aby k nim mohl vzduch. Vymezíme jim oddělený prostor, blízkost jiných druhů způsobí, že se budou rychleji kazit.

· Brambory skladujeme v temném, chladnějším prostoru (teplota by měla být 2–4 °C), bramborový sklípek nechť je suchý a se stále čerstvým vzduchem.

· Také pro cibuli a česnek je nejdůležitější sucho, tma (na světle cibule začne klíčit) a teplota kolem 10 °C.

· Mrkev, celer a petržel nejlépe uchováme v bedničce vysypané směsí rašeliny a písku.

 

Vypěstujte si vlastní česnek: Který vybrat, jak stroužky vysadit?

Sklízet ze zahrádky vlastní česnek, který dodá jídlu ten správný říz, je velká radost. Navíc je téměř jedinou plodinou, kterou zasadíte na podzim a sklidíte v létě - pěstování přitom není složité.

 

S výsadbou česneku nespěchejte. Při podzimním sázení by měla teplota půdy trvalek klesnout pod 9°C, aby stroužky ihned po výsadbě nenapadla fuzáriová hniloba. Chlad ji potlačí, proto ideální čas pro výsadbu ozimého česneku nastává až v průběhu listopadu, v závislosti na počasí. Záhon si však můžete připravit již dříve, a zrovna tak se poohlédnout po sadbě.

Jak připravit záhon?

Ideální je teplá a slunná poloha a výživná, humózní, hlinitopísčitá půda. Příliš těžká půda škodí česneku především v zimě, nesvědčí mu pobyt v mokru. Jílovité půdy proto vylehčete pískem, na velmi těžkých může být jednodušší připravit vyvýšený záhon. Česnek nekoření příliš hluboko, proto stačí výška 10-20 cm. Všem typům půd pak prospěje příměs vyzrálého kompostu – vrstvu silnou 5 cm rozhoďte na povrch a lehce zapravte.

 

Nejlepší prevence proti škůdcům a chorobám je dopřát česneku každý rok nový záhonek, na kterém nejméně poslední 3 roky pěstován nebyl. Nejvhodnějšími předplodinami jsou košťáloviny i brambory, po nichž je půda dobře prohnojená a kyprá. Mezi nevhodné předplodiny patří cibulová zelenina – cibule, pažitka, pór, také hrách může přivodit napadení plísní. Proti háďátku zhoubnému pomáhá i výsadba aksamitníku, především pak speciální odrůdy Ground Control. Česnek můžete sázet také do jahodových záhonů – s jahodami si vzájemně prospívá, svědčí jim podobná půda i slunce, tato kombinace také dokonale využívá prostor. Jahody však nesmí být napadeny háďátkem zhoubným.